zdravím, v tomto vlákně se můžeme pobavit o tom, jaké bylo vaše nejhnusnější jídlo ze školního stravování. a jak jste to překonávali. tak u mě to byly játra s rýží, jak to tam plavalo v tý majdě. sice jsem si nestěžoval, ale tohle fakt ne. játra mám rád, ale spíše jako smažený.
u nas e školy bylo skoro všechno hnusně. jsem se ne stěžovala ale například nebo bylo všechno hladně nebo za horký. nebilo vůbec nic popraveno, chutnavalo to jako ... nic... prostě ne! ne, a ne... co je bylo dobrí byli té burgery nebo pizza, ale toho vždycki bylo malo a často jak jsme šli jíst, už nebylo toho nic. jenom pro nás ještě té hnusné jídlo... ne-e...
Von meinen Dokumenten und meiner Abstammung ausgehend sagen sie, dass ich Deutsche bin. Doch meine Seele und mein Herz fragt niemand. Tief in mir drin weiß ich, dass ich Tschechin bin. Going from my papers and family, they say that I am German. But noone is asking about my heart and soul, because very deep inside myself I know that I am Czech jestli jenom zobrazí moje dokumenty, a koukají na moje rodina, ríkají, že jsem nemka, ale nikdo ne zaptal, co je hluboko v mé duši a srdce. protože já vím a cítím, že hluboko ve me jsem cešká!
Já jsem si taky na jídlo nestěžoval, ale některá jídla nebyla moc dobrá. Bramborová kaše myslím vždycky byla z polotovaru, když někdy byly hranolky, tak byly hodně moučné, bramboráky bývaly přeolejované nebo houskové knedlíky mívaly spálené okraje. Jednou na svačinu taky byl nějaký termix, který měl nějakou divnou chuˇť. Často jsme taky mívali sojové maso, kterým některým moc nechutnalo. Taky vím, že některým nechutnal ani rýžový nákyp a některé vychovatelky se něco z něj snažily do těch lidí dostat, byly to hlavně ty vychovatelky, které trvaly na snězení celého jídla. Z málo známých jídel jsme taky mívali pilav. Na střední jsme si pak mohli na jednotlivé dny objednávat ze tří jídel a vozili to z nějaké vývařovny do doby, než se školy spojily a i na střední začali vozit obědy ze základky. Do té doby některá jídla bývala tradičně v určitý den, např. smažený celer nebo salámový špíz v pondělí, langoše v úterý, zeleninový salát ve středu, občas nějaké pyrohy ve čtvrtek a táč v pátek.
Já si obvykle na jídlo nestěžoval, tak nějak sem schopnej spást všechno až na výjimky, ale u nás v jídelně se občas překonávali... Kaše z prášku byla takovej příklad za všechny, občas nám udělali hranolky, ale po jejich konzumaci sem byl přesvědčenej, že to dělat neměli, Ovšem jejich největší mistrovskej kousek byl zelnej list plněnej rejží s bramborama, to mě do dneška budí ze spánku... :D :D
Když jsem byl já v nemocnici, tak se jídla celkem dala. Ale pamatuju si, že v pokoji byla se mnou jedna holka, která měla celiakii, té nějak moc nemocniční jídla nechutnala a sestřička jí několikrát vyhrožovala napojením na infuzi. Nebo když jsem byl zase jindy v nemocnici, tak se jedlo normálně v jídelně a někdo do mísy na zbytky hodil celé maso, které dostal na talíř.
Když trochu odbočím, tak některé vychovatelky taky u internátních chtěly, aby si oblečení skládaly pěkně do komínku nebo jedna vychovatelka často některým říkala při povlíkání postelí, že to má jak bombu, když nebyla dobře povlečená nebo ustlaná postel.
